Zajímalo nás, jak přistupují k porodům v hlavním městě našich nejbližších západních sousedů v německém Berlíně. Navštívily jsme porodní dům - v době natáčení na jaře 2007 na Klausenerplatz, dnes na pozemku nemocnice Frauenklinik der DRK Klinik Westend, Spandauer Damm 130,14050 Berlin. Hovořila s námi porodní asistentka Kirsten Schadach.

        Natáčely jsme i v prostorách berlínské porodnice Frauenklinik der DRK Klinik Westend, Spandauer Damm 130,14050 Berlin. Hovořila s námi Dr. med. Julia Stefan-Caspary.

        Zajímalo nás, jak se rodí i jinde v Evropě.

Německo V zákoně je stanoveno, že u každého porodu musí být přítomna porodní asistentka. Porodní asistentky pracují v nemocnicích, v porodních domech nebo asistují u domácích porodů. 2% porodů se odehrávají mimo nemocnici, z toho přes 1% probíhá doma. V Německu existuje 120 porodních domů, kde pracují pouze porodní asistentky. Výzkum z roku 1999 prokázal velmi nízkou perinatální úmrtnost a celkově uspokojivé výsledky z praxe porodních domů i porodů doma. Důsledkem toho se v Německu přestalo hovořit o riziku porodu mimo nemocnici, a začalo se hovořit o jeho vysoké kvalitě. Služby porodních asistentek jsou z velké části hrazeny pojišťovnami. Od ledna roku 2007 německé zdravotní pojišťovny kompletně hradí porody v porodních domech.

Velká Británie Obrat ve vývoji porodnictví nastal na počátku 90. let, kdy nová vláda začala podporovat pouze takovou péči, která je založena na vědeckých důkazech (tzv. evidence based care). Skupina dvanácti poslanců a čtyř odborných poradců tehdy provedla rozsáhlý výzkum (iniciován členkou britského parlamentu, která rodila doma). Na základě výzkumu byl Parlamentu předložen návrh změn v porodnictví. Úspěch této nezávislé studie byl umocněn nekvalitou a neúspěchem zprávy, kterou na stejné téma předložili v téže době lékaři (kromě požadavků na více peněz a více techniky nebyli schopni předložit žádné vědecké důkazy podporující tvrzení, že porod v nemocnici je bezpečnější než mimo ni). Vláda schválila nezávislou studii a uvolnila finance na žádoucí změny v porodnictví. The British Medical Journal (Britský lékařský časopis) publikoval několik studií dokazujících, že porod doma je bezpečnou volbou.

r. 2000 - oficiální stanovisko britského Min. zdravotnictví (the Department of Health): „Všechny ženy by měly mít možnost volby místa porodu, včetně možnosti bezpečného porodu doma, a stát jim pro jejich volbu zajistí podmínky.“

r. 2002 - 2 % porodů doma (zhruba 15 000 dětí ročně), v některých oblastech i 20 % (Torbay) či 43 % (Albany practice). Wales – vládní plán: dosáhnout 10% porodů doma r. 2004 - Materiál vydaný vládou: The National Service Framework for Children, Young People and Maternity Services Kapitola Péče v mateřství (http://www.dh.gov.uk/en/Publicationsandstatistics/Publications/PublicationsPolicyAndGuidance/DH_4089101) představuje vizi služeb v mateřství ve Velké Británii za 10 let (r. 2014), včetně navrhovaných standardů, které by měly být dosaženy do r. 2009. Motto: Podpora normality a volby! Citace z materiálu: “Ženy mají přístup ke službám v mateřství podle svých indivoduálních potřeb a potřeb svých dětí. Cílem jsou flexibilní a individualizované služby.” “Ženy jsou podporovány v tom, aby prožily co možná nejnormálnější těhotenství a porod. Lékařské intervence jim jsou doporučovány jen tehdy, jsou-li prokazatelně prospěšné pro ně i pro jejich děti.” “Ženy mají skutečnou možnost volby, kde přivést na svět své dítě, včetně možnosti porodu doma. Porody doma by měly být nabízeny v rámci systému managementu rizik, s adekvátní místní infrastrukturou a podporou.” Kromě jiných závazků chce britská vláda umožnit každé ženě, aby mohla být v průběhu celého těhotenství provázena jednou porodní asistentkou.

r. 2007 - Min. zdravotnictví vydalo materiál Maternity Matters: Choice, access and continuity of care in a safe service - návod, jak implementovat výše zmíněné vládní závazky v péči v mateřství do praxe.

r. 2007 - dle statistik nárůst porodů doma a porodů v tzv. midwifery units ve Velké Británii (centra v porodnicích spravovaná pouze porodními asistentkami).

Holandsko O většinu žen pečuje během celého těhotenství pouze porodní asistentka. Těhotná žena k ní přichází zhruba v 12. týdnu a celou dobu je v její péči. Pokud se vyskytne problém, porodní asistentka pošle ženu ke gynekologovi. Vyřeší-li se problém, přechází žena po zbytek těhotenství zpět do péče porodní asistentky. Pojišťovna proplácí nejen péči porodní asistentky při porodu a jejích několik návštěv po porodu, ale i 60 hodin péče tzv. mateřské sestry, která na 7,5 hod. denně dochází k ženě domů po dobu sedmi dní po porodu.

Rakousko Existuje zde několik porodních domů. 1,2 % porodů probíhá doma, z jejich nákladů hradí zdravotní pojišťovny polovinu. Po roční práci v porodnici si mohou porodní asistentky založit vlastní praxi a pomáhat u porodů, které probíhají mimo nemocnici. V zákoně je stanoveno, že porodní asistentky mohou pečovat o těhotnou ženu od početí až do narození dítěte. Asistence u domácích porodů je považována za legální.

Švýcarsko Několik nezávislých porodních center, v nichž probíhá zhruba 1,2% porodů. Další 1% porodů se odehrává plánovaně doma, za přítomnosti porodní asistentky. Práce nezávislé porodní asistentky je hrazena ze zdravotního pojištění žen, které je zákonem povinné.

Polsko Zákon z roku 1996 umožňuje porodním asistentkám pracovat svobodně a nezávisle, a poskytovat komplexní prenatální i postnatální péči, včetně porodů doma. Zatímco v roce 2000 rodilo doma 0,3 % polských žen, v roce 2001 jejich počet stoupl na 1,2%. V současné době v Polsku funguje jeden porodní dům. Jeho statistiky vykazují lepší výsledky než běžné nemocnice - např. vyvolávaný porod 7 % (průměr polských nemocnic 60 %), nástřih hráze 40 % (nemocnice 78 %), převozy do nemocnice 5 % (údaje z roku 2000). Porody v tomto centru jsou financovány státem. V nemocnicích v poslední době zaznamenali dramatický nárůst císařských řezů: celostátní průměr 22%, v některých regionech 50%. Jedním z důvodů je fakt, že nemocnice nyní dostávají dvakrát více peněz za císařský řez než za fyziologický porod.

Maďarsko Neexistuje zákon zabraňující ženám rodit doma. Tuto možnost ročně volí 1-2 % žen. Odborná pomoc u těchto porodů však není státem podporována, naopak je perzekuována. Agnes Gereb (lékařka gynekologie a porodnictví, psycholožka, se zkušeností 1500 porodů) byla vyloučena z Gynekologicko-porodnické společnosti v Maďarsku za asistenci u porodů doma a Etický výbor maďarské Lékařské komory jí zakázal vykonávat lékařskou praxi. Její vyloučení bylo veřejností odsouzeno zvláštní peticí a byla založena Nadace pro nerušený porod (ta mj. financuje plat A. Gereb, porody doma pro rodiče, kteří si je nemohou dovolit zaplatit, apod). Současně bylo založeno Sdružení nezávislých porodníků. Po dobu čtyř let fungoval v Maďarsku nelegálně jeden porodní dům, který byl v nedávné době zavřen. V březnu tohoto roku prohlásil maďarský ministr zdravotnictví, že neexistuje žádný zákon zabraňující porodům doma. Společnost Aperio má k dispozici kritické stanovisko maďarské gynekologicko-porodnické společnosti k porodům doma (z 18. 1. 2002), stejně jako reakci prof. M. Wagnera (bývalého předsedy Výboru pro matku a dítě WHO), který dokazuje, že mnohá tvrzení v dokumentu lékařů jsou zavádějící a nepravdivá.

Estonsko Kompetence porodních asistentek byly do estonských zákonů zakotveny v dubnu 2000 podle mezinárodního dokumentu. Na jeho základě byl změněn i systém vzdělávání porodních asistentek. Jedním z problémů současného porodnictví je centralizace péče. Stát plánuje uzavřít většinu menších porodnických zařízení a ponechat pouze "šest pořádných továren na děti". Zřetelný je tlak velkých peněz investovaných do porodnictví: heslem je bezbolestný porod a užívání epidurální analgezie. Porodní asistentky a matky v současné době usilují o legalizaci porodů doma.

Poznámka: Jako přirozený (normální nebo nesprávně též alternativní) je podle mezinárodní definice označován porod, který začne a postupuje spontánně a při němž žena porodí dítě i placentu ve svém vlastním rytmu, svým vlastním úsilím a bez vnějších zásahů. Dítě po přirozeném porodu zůstává s matkou v úzkém kontaktu a není od ní oddělováno za účelem umělého zahřívání v inkubátoru nebo lékařských vyšetření. Ta se provádějí přímo na těle nebo v bezprostřední blízkosti matky. Opakem přirozeného porodu je porod lékařsky vedený, který je medicínsky urychlován či dokonce vyvoláván a při kterém rodící žena absolvuje nejrůznější umělé zásahy (např. příjem medikamentů, injekcí či infuzí, umělé protržení vaku blan či nástřih hráze) nebo se podřizuje rutinním porodnickým opatřením (např. holení pubického ochlupení, nedobrovolný klystýr, zákaz jídla a pití během porodu, nemožnost výběru porodní polohy, omezení přítomnosti blízkých osob apod.). Zastánci přirozeného porodu tvrdí, že mnohé komplikace vznikají právě proto, že nemocniční prostředí nenabízí ženám pro přirozený porod optimální podmínky. Prvořadým předpokladem úspěšného přirozeného porodu je totiž respektování základních potřeb rodící ženy, k nimž patří potřeba nerušeného klidu, potřeba tepla, potřeba intimity a potřeba pocitu bezpečí. Prožívá-li žena svůj porod v příjemné a uvolněné atmosféře, produkuje její tělo přirozenou cestou a v dostatečném množství hormony potřebné pro spontánní porodní činnost. Je-li rodící žena podmínkami a okolnostmi porodu stresována, spontánní porodní činnost se zastaví a dítěti musí být pomoženo na svět umělými zásahy.

zdroje: Aperio, ENCA+ CIMS statistics and reports, oficiální zdrav. data jednotl. zemí.

Text laskavě poskytla Lucie Ryntová. _____________________________________________________________________


statistiky




Martin Hrehorčák Jozef Záhumenský 3
berlin  
© Morula,  Powered by @.